Boj o energii

     Někdy se nám zdá, že svět je jedna velká hra. Chvíli je nám dobře, jindy zase padáme na dno, někdy jsme jen tak vyčerpaní a jindy doslova bojujeme o život.

Co za tím vším ale stojí? Myslím, že toto je otázka mnoha lidí. Proč mám někdy tolik energie a jindy nejsem schopen se ani vykopat z postele? Proč mám tak silnou motivaci začít něco nové, ale když se o to pokusím, najednou nemám dost síly pokračovat? Co za tím vším stojí?

     Energie, náboj, vnitřní síla. Tajemství tohoto vesmíru. A Jak to tedy s tou energií je? Proč o ní často (v podstatě stále) lidé mezi sebou bojují?

     Představte si, že jste v počítačové hře, kde máte každý na začátku hry určitý počet životů. Tyto životy si zkuste představit jako svoji životní energii. Ve hře běžně o život přijdete, když neprojdete určitou zkouškou, nesplníte úkol  a neposunete se do dalšího levelu. V životě je to tak, že na začátku dostanete svoji životní energii, kterou máte jen jednu a určité množství. A záleží jen na Vás, jak s ní budete nakládat. Zda ji budete rozdávat a pak Vám nezbyde na to, abyste splnili svůj úkol, svoje sny, pokračovali dál ve svém životě. To je jen a jen Vaše volba. Někdy máme tendenci se o ní rozdělit, když cítíme, že jí má někdo málo. Myslím si, že je to založeno na soucitu s druhými. Pokud energii budu vkládat do něčeho, co mi neprospívá (do špatných lidí, situací, činností, které mi spíš škodí, než pomáhají a to tak, že se mi energie z toho, do čeho já ji vložím, nevrací, pak jsem ve ztrátách. Ztrácím svoji životní energii.

      A teď se můžeme dostat k tomu, proč o ni lidé neustále bojují a jak. Jak  jsme si v předchozím textu uvedli, lidé se svou energií nakládají dost často velmi, velmi špatně. A na základě toho pak potřebují se někde dobít. A kde jinde se dá dobít, když pro nás ještě nabíjecí stanice nikdo nevymyslel? Začneme v takovém případě parazitovat, upířit, vysávat druhé. To v praxi znamená, že pokud já budu špatně nakládat se svou energií, nebudu se přirozeně dobíjet. Znamená to, že mi nezbyde nic jiného, než si někde tu energii prostě z někoho vysát. Ptáte se jak se to děje v praxi? Úplně jednoduše. Začnu si vynucovat pozornost u člověka, který je ochotný mi ji dávat. On dává, já beru….on ztrácí, já získávám…..a tak tito energetičtí upíři nutí svou oběť dál a dál dávat a nutí ji zajímat se o ni. Ano, už přecházíme k narcistům. To je totiž přesně to, oč jim jde. Oni berou, my dáváme.

     Proč by to někdo dobrovolně dělal, ptáte se? Protože takový narcis, manipulátor mi dá něco, po čem toužím. Tvrdí, že mě miluje, že beze mě nemůže být, že jsme si souzeni, že o mě nechce přijít (ještě aby chtěl….), že jsem vše, po čem kdy toužil (tomu věřím ….) a nebo vám jednoduše dá to, co každý v danou chvíli potřebuje. On dobře ví, co dělá. Dobře ví, co má nabídnout. A když to neví hned, chvíli Vás bude pozorovat, poznávat, aby to zjistil. A pak už jste jen v kolotoči dávání a on bere a bere, je spokojený, daří se mu, má vše po čem touží, plní si svoje sny, protože na to má dost energie – té Vaší.

     Určitě Vás bude zajímat, jak se takovému vysávání bránit. Tak v první řadě Vám chci sdělit, že se toto neděje jen v přátelských, partnerských vztazích, ale i pracovních  a rodičovských. Většina rodičů parazituje na svých dětech a to jen proto, že si neumějí vytvořit svůj život. A opačně. Některé děti kradou zase energii svým rodičům, protože se bojí jít si svojí cestou. Pracovat pouze se svou energií. Poznáte to jednoduše. S tím člověkem nebo po jeho návštěvě, konverzaci s ním, budete neskutečně unaveni. Když jsou dva lidé, kteří o energii nebojují, spolu, energie plyne a oni se vzájemně dobíjejí. Cítíte, když jste s někým v kontaktu, zda konverzace krásně plyne a Vy se cítíte svěže a nebo Vám začne energie padat dolů…..V tu chvíli doporučuji takový rozhovor utnout.

     Jak se tedy dobíjet?

     Opravdu nám nezbyde, než vysávat druhé, když sami nemáme? Odpověď zní : URČITĚ NE. Nemusíme upířit na druhých. Stačí, když se každý naučí se svou energií nakládat správně. Co to znamená v praxi? Dělejte činnosti, které Vám dělají dobře. A tím teď nemyslím rozhodně chodit do lesa a zase vysávat stromy. To prosím nedělejte. Učte se od nich, jak být silní, pracovat se svou energií a nemuset se nikde dobíjet, natož někoho vysávat. Za prvé, je důležité naučit se energii neztrácet a to nejen s těmi, kteří rádi vysávají , ale také v různých činnostech, které nám nedělají dobře. Pokud budu chodit do práce, která mě nebaví a tím myslím, že ani trochu, budu energii ztrácet. Pokud ji budu ztrácet osm hodin denně a víc a nenajdu si k tomu svůj „dobíječ“, budu neustále ve ztrátách, vyčerpán a postupně se dostaví úzkosti, deprese. Ano, zmínila jsem „dobíječ“. Co to je? Je to činnost, která mi energii rozproudí, zvyšuje ji. To znamená, když se vrátíme k počítačové hře, že mám tak nějak díky tomu „život navíc“.

     Jaké činnosti to mohou být? Cokoli, co Vás baví, u čeho se cítíte dobře. Pro mě je to třeba psaní :), čtení pěkné knihy, tvoření, malování, příroda, kolo, lyže…..(není to jen o sportu, ale o konkrétním sportu, který konkrétně mně dává energii. ) A pro mě je to sport, kde mohu cítit rychlost a „vítr ve vlasech“ /pod přilbou :D/. Dává mi pocit svobody. Je to něco, co mě osobně dobíjí. I při tvoření (ráda pletu z papíru, maluji…) mi krásně proudí energie. Neumím si život bez toho představit. Toto je pro mne priorita, protože když tyto činnosti dlouho nedělám, ztrácím svou energii. A proto dělám i práci, která mě nabíjí. Ne nebojte, neupířím na vás J, jen dělám co mě baví a co mi dává smysl a co má nějaké výsledky. Proto moje energie při práci neklesá, i když vypadám někdy zdrchaně , obzvlášť v pátky, tak je to jen fyzická únava, ranní vstávání a hodně práce nejen v poradně. I tak se uvnitř cítím moc dobře. Být fyzicky unaven neznamená ztratit svou energii. Vy, co sportujete, posilujete, určitě budete vědět, o čem mluvím. Pohyb nám rozproudí energii. Proto i při depresích doporučuji sportovat, posilovat. Zesiluje to ducha.

No, pokud jste dočetli až sem, určitě budete o něco moudřejší a můžete sami posoudit, zda Vám tento článek energii spíš ubral, či dodal. :)